A co takhle rosické nábřeží?

autor: Stanislav Mikeš

Pro Rosice, město kdysi obklopené rybníky a panství, které vlastnili Hechtové, hrála voda velmi důležitou roli. Byl to zdroj obživy a síly pro mlýn na Pendrově, který donedávna připomínala vila Josefy a Jindřicha Kellnerových od slavného architekta Ernsta Wiesnera a jedna ze starých budov Penamu. Obě stavby už několik let na rosickém Pendrově bohužel nejsou. Zůstal jen kamenný most přes krásné hluboké údolíčko, kterým se prořezává Bobrava kolem Starého pivovaru dále do Tetčic.

Z plácku na Pendrově zmizela i pouť a tento veřejný prostor se stal pouze domovem pro čtyřkolé miláčky, což mi přijde jako obrovská škoda.  Vnímám tento prostor jako druhé významné centrum Rosic s ohromným potenciálem stát se takovým příjemným parčíkem, náměstíčkem, náplavkou s přístupem do koryta Bobravy, kde by mohly děti objevovat tajemství síly a využití vody v dobách našich předků a rodiče odpočívat. Nebo jen potěšit oko poutníka jdoucího do Obory či na návrší Svaté Trojice.

Byl jsem proto velmi potěšen, když jsem se mohl zúčastnit diskuze s místními obyvateli a následně se podílet zpracování návrhu architektonické studie rosického nábřeží. Architektonická studie byla řešena jako variantní s ohledem na rekonstrukci silničního mostu a zásobování areálu Šetra. Hlavním cílem našeho řešení bylo co největší zklidnění prostoru,  zpřístupnění toku Bobravy pomocí náplavky a pobytových schodů, vodních herních prvků, dostatek zeleně, laviček, cyklostezka, lávka přes Bobravu (ve stávající a odsunuté poloze).

Jako symbol odkazující na zaniklý mlýn  byl navržen prvek vodního kola s tekoucí vodou. V neposlední řadě bylo myšleno i na parkování rezidentů, bydlících na nábřeží. Samozřejmě si  všichni uvědomujeme náročnost takového projektu, kterému musí předcházet řada dalších investic, jako je výstavba silničního mostu, vybudování kanalizace na Zbýšovské a podobně. Důležité je mít vizi a cíl, jak má toto místo jednou vypadat. Vizi máme, vidíme dál.